Praktické nastavení sdílení a rozúčtovávání elektřiny představuje klíčový prvek pro efektivní návratnost energetických projektů v rámci společenství. Zde jsou tři základní metody, které ovlivňují cíle společenství: statická, dynamická a hybridní.
1. Statická metoda sdílení elektřiny:
- Jednokolový proces, kde elektřina se rozděluje podle předem stanovených procent.
- V případě, že účastník v daném 15minutovém intervalu nespotřebuje svůj přidělený podíl, není možné ho přerozdělit dalším členům nebo aktivním zákazníkům.
- Předností této metody je lepší předvídatelnost díky pevným procentuálním alokacím. Nevýhodou je však, že statický alokační klíč nemotivuje k efektivnímu využití elektřiny uvnitř společenství. Nepotřebená elektřina v daném intervalu je prodána jako přetok do sítě, a navíc metoda nedává větší pobídku k synchronizaci výroby a spotřeby.
2. Dynamická metoda sdílení elektřiny:
- Jednokolový proces, kde elektřina je rozdělována podle aktuální spotřeby každého účastníka v daném intervalu.
- Účastník, který v daném 15minutovém intervalu spotřebovává nejvíce, obdrží větší podíl sdílené elektřiny.
- Tato metoda podporuje efektivní využití vyššího množství elektřiny v rámci společenství, a to až do výše jeho aktuální spotřeby. Nicméně může zvýhodňovat jednotlivce s vysokou spotřebou na úkor těch, kteří se snaží snížit svou spotřebu.
3. Hybridní metoda sdílení elektřiny:
- Dvoukolový proces, kde první kolo postupuje staticky podle předem stanovených procent a druhé dynamicky podle aktuální spotřeby.
- Tato kombinovaná metoda v sobě spojuje výhody statické a dynamické metody a snaží se eliminovat jejich nedostatky.
- Každý účastník společenství nejprve dostane svůj přidělený podíl elektřiny, a až poté se zbylá elektřina rozdělí mezi členy podle jejich aktuální spotřeby. Tato metoda se snaží dosáhnout nejvyváženějšího rozdělení elektřiny v rámci společenství.